Ve veterinární medicíně představuje vztah mezi empatií a duševním zdravím složitý a důležitý aspekt profesní pohody. Veterinární lékaři jsou často vystaveni četným stresorům souvisejícím s prací, a proto je u nich vyšší pravděpodobnost, že budou trpět poruchami duševního zdraví a spáchají sebevraždu. Vzhledem ke specifické povaze profese se veterinární lékaři potýkají s negativními výsledky pacientů, informují majitele o nepříznivých zprávách, zvládají velké pracovní zatížení a profesní izolaci. Psychický stres je výsledkem souběhu všech těchto faktorů a může vést k úzkostem, depresím, vyhoření a dokonce i k často uváděným sebevraždám. Eutanazie zvířat byla uznána jako jedinečný profesní rizikový faktor, který může mít na veterinární pracovníky škodlivé psychické účinky. Tento článek se zabývá úlohou empatie v duševním zdraví veterinárních lékařů a dalších veterinárních pracovníků a tím, jak může přispívat k jejich zranitelnosti vůči psychickému stresu a sebevražedným myšlenkám. Empatie hraje důležitou roli v mezilidských interakcích a zároveň ovlivňuje vztahy mezi lidmi a zvířaty, což v tomto oboru dodává dynamice vztahu lékaře a pacienta zcela novou úroveň složitosti. Veterinární lékaři jsou zodpovědní za poskytování soucitné péče jak ošetřovaným zvířatům, tak jejich majitelům. Musí zvládat emočně náročnou práci a zároveň si zachovat duševní zdraví tím, že balancují mezi poskytováním empatické péče a udržováním vlastních emočních hranic. Ke zmírnění negativních účinků psychického stresu potřebují veterinární pracovníci intervence, jako jsou podpůrné skupiny, školení o zvládání stresu a programy na podporu duševního zdraví.
Více informací ZDE