Důstojnost je všeobecně uznávána jako základní pojem při poskytování zdravotní péče. Navzdory tomu jsou koncepty důstojnosti v literatuře týkající se služeb v oblasti duševního zdraví popsány jen vágně, což přispívá k častému porušování důstojnosti uživatelů služeb. Pozoruhodné je, že diskuse o důstojnosti ve službách duševního zdraví často nezahrnují pohled uživatele služeb. Nabízíme narativní přehled literatury s cílem prozkoumat, jak uživatelé služeb a peer pracovníci vyjadřují spoluvytváření důstojnosti ve službách péče o duševní zdraví. Z dostupných důkazů vyplývá sedm zastřešujících dimenzí důstojnosti, které zahrnují sociální důstojnost, kterou uživatelé služeb zažívají ve vztahu ke zdravotnickým pracovníkům, k samotnému systému péče o duševní zdraví, k fyzickému prostředí, v němž jsou služby péče o duševní zdraví poskytovány, a k využívání peer pracovníků jako ceněných členů pracovníků v oblasti péče o duševní zdraví a spolutvůrců znalostí. Aby bylo zajištěno, že uživatelé služeb v oblasti duševního zdraví budou mít možnost využívat zdravotní péči, které se jim dostává, je nezbytné, aby se koncepty důstojnosti posunuly od “vágních” morálních a etických pojmů k operativním pokynům pro osvědčené postupy při navrhování a poskytování služeb v oblasti duševního zdraví, které jsou založeny na perspektivách uživatelů služeb. Za tímto účelem předkládáme smysluplná doporučení ke zlepšení způsobu vzdělávání zdravotnických pracovníků, k zavedení alternativ k donucování v oblasti péče o duševní zdraví a k prozkoumání toho, jak lze ve službách péče o duševní zdraví soustředit prožité zkušenosti, a vyzýváme k uznání uživatelů služeb jako odborníků na základě zkušeností z peer práce a ke spoluvytváření nových poznatků a důkazů.
Více informací naleznete ZDE.