K vypracování strukturovaného přehledu byla použita počítačová rešerše publikované literatury o riziku sebevražd a vlivech na sebevraždy u veterinárních lékařů s porovnáním s rizikem a vlivy u jiných profesních skupin a v obecné populaci. U veterinárních lékařů je poměrná úmrtnost (PMR) na sebevraždu přibližně čtyřikrát vyšší než u obecné populace a přibližně dvakrát vyšší než u ostatních zdravotnických profesí. V průběhu kariéry veterinárního lékaře může docházet ke složité interakci možných mechanismů, které zvyšují riziko sebevraždy. K možným faktorům patří charakteristiky osob vstupujících do profese, negativní vlivy během pregraduální přípravy, stresory související s prací, snadný přístup k prostředkům a jejich znalost, stigma spojené s duševní nemocí, profesní a sociální izolace a zneužívání alkoholu nebo drog (především léků na předpis, k nimž má profese snadný přístup). Dalšími možnými vlivy jsou kontextové vlivy, jako jsou postoje ke smrti a eutanazii, které se formují díky rutinnímu zapojení profese do eutanazie společenských zvířat a porážek hospodářských zvířat, a “nákaza” sebevraždou v důsledku přímého nebo nepřímého vystavení sebevraždám kolegů v rámci této malé profese. Více informací naleznete ZDE.
Prevence sebevražd
Veterinární lékaři a sebevraždy: Strukturovaný přehled možných vlivů na zvýšené riziko
Je známo, že veterinární lékaři jsou ve srovnání s běžnou populací vystaveni vyššímu riziku sebevraždy. O možných mechanismech, které stojí za zvýšeným rizikem sebevražd v této profesi, se hodně spekuluje, ale empirických výzkumů je málo.
