Vyhledávání CS
Zavřít

Vyhledávání na webu

Tváří v tvář stresorům souvisejícím s prací

Stres spojený s prací ve veterinární profesi na Novém Zélandu

Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit zdroje stresu souvisejícího s prací ve veterinární profesi na Novém Zélandu, vnímání úrovně prožívaného stresu a sociální podporu, kterou veterináři využívají ke zvládání stresu souvisejícího s prací.

Podle Gardner, D.H.; Hini, D. na adrese July 04, 2024

Metody: Poštou byl rozeslán průzkum 1 907 veterinárním lékařům registrovaným u Veterinární rady Nového Zélandu (VCNZ). Průzkum zjišťoval informace o věku respondentů, pohlaví, typu a počtu osob na pracovišti, úrovni stresu, depresi, sebevražedných myšlenkách a pokusech, příčinách stresu a zdrojích podpory. Výsledky: Devět set dvacet sedm (48,6 %) veterinárních lékařů vrátilo použitelné odpovědi. Veterináři, kteří byli v důchodu, pracovali v zahraničí nebo neposkytli informace o typu své práce, byli z analýzy vyloučeni, takže zůstaly údaje od 849 (44,5 %) veterinárních lékařů. Ženy zažívaly více stresu a depresí spojených s prací než muži, veterináři v praxi s malými zvířaty/smíšené praxi uváděli více stresu a depresí než veterináři v jiných typech práce a mladší veterináři zažívali vyšší míru stresu než starší veterináři. Hlavními zdroji stresu byly pracovní doba, očekávání klientů a neočekávané výsledky. Respondenty stresovala také potřeba udržovat si znalosti a technické dovednosti a osobní vztahy, finance a očekávání od sebe samých. Většina respondentů uvedla, že mají dobré sítě rodiny a přátel, které jim pomáhají zvládat stres. Obecně měli respondenti tendenci spoléhat se na neformální sítě, jako je rodina a přátelé, jiní veterinární lékaři a kolegové v práci, kteří jim poskytovali podporu. Malý podíl respondentů, kteří uváděli klinickou depresi nebo sebevražedné myšlenky či pokusy o sebevraždu, častěji než respondenti obecně využíval služeb zdravotníků, poradenství, pastorační/duchovní podpory a telefonní linky Veterináři ve stresu, ale méně často hledal podporu u zaměstnavatelů a kolegů v práci.

ZÁVĚRY: Závěry: Existuje potřeba široké škály strategií pro zvládání stresu spojeného s prací u veterinárních lékařů. Je třeba identifikovat zdroje stresu na pracovišti a vyvinout strategie pro kontrolu těch, které představují významné nebezpečí. Strategie mohou zahrnovat pozornost věnovanou pracovní zátěži a pracovní době, návrh pracovních procesů a zvýšení sociální podpory. V případech, kdy nedostatek těchto dovedností přispívá ke stresu, může být užitečné školení v dovednostech souvisejících s prací, jako je komunikace, zvládání konfliktů a zvládání stresu. K dispozici jsou také podpůrné služby, jako jsou linky důvěry a programy mentorů, a informace o nich musí být dostupnější.

Více informací naleznete ZDE.