Profesionální stres a rizikové faktory u veterinárních lékařů

K hodnocení pracovního stresu byla použita turecká verze “Švédského dotazníku poptávky, kontroly a podpory”. Průměrný věk účastníků byl 37,45 +/- 9,11 let a 28,3 % subjektů tvořily ženy. Bylo zjištěno, že průměrné body pracovní zátěže, kontroly práce, dovedností, volnosti rozhodování a sociální opory se směrodatnými odchylkami byly 9,42 +/- 1,86, 10,27 +/- 2,72, 7,06 +/- 1,78, 3,21 +/- 1,64 a 11,26 +/- 3,94. V tomto pořadí se nacházela i skupina respondentů. Bylo zjištěno, že 92 subjektů pracovalo ve veřejných institucích a 131 subjektů pracovalo v soukromém sektoru. Míra rozhodovací volnosti a sociální opory u chirurgů pracujících pro veřejné instituce byla statisticky významně nižší než u jejich kolegů v soukromém sektoru. Mezi oběma skupinami nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v pracovní zátěži, kontrole práce a využívání dovedností. Z účastníků 54,3 % uvedlo, že se jim stala dopravní nehoda, 19,3 % uvedlo, že se jim nehoda stala v posledním roce, a 9,9 % uvedlo, že se jim nehoda stala při návštěvě pacienta. Většina tureckých veterinárních lékařů v naší studijní skupině uvedla, že zažila profesní stres. Profesionální stres a související faktory pracovního prostředí mohou negativně ovlivnit pracovní zdraví tím, že způsobují fyzické, psychické a sociální problémy. Více informací naleznete ZDE.