Metody: Analýza byla provedena mezi lékaři univerzitních nemocnic, kteří v nedávné době uvedli sebevražedné myšlenky a/nebo vykazovali jiné známky aktuálního špatného psychického stavu. Tito lékaři v tísni tvořili podskupinu (42,7 %) z průřezové studie fáze I HOUPE (Health and Organization among University Hospital Physicians in Europe): V této skupině bylo 366 lékařů ze Švédska a 150 lékařů z Itálie. Výslednou proměnnou bylo vyhledání odborné pomoci kvůli depresi nebo vyhoření. Byla provedena vícenásobná logistická regrese se sociodemografickými faktory jako kovariátami. Výsledky: Celkem 404 (78,3 %) z těchto lékařů v nouzi nikdy nevyhledalo odbornou pomoc kvůli depresi/vyhoření. Nejméně často vyhledali pomoc lékaři, kteří se v současné době podílejí na lékařském výzkumu, berou noční pohotovost, jsou specialisty na chirurgii, muži nebo Italové. Lékaři, kteří čelili obtěžování v práci nebo kteří se sami diagnostikovali a léčili, častěji vyhledali pomoc. Závěr: Jen velmi málo z těchto lékařů z univerzitních nemocnic s příznaky psychického stresu vyhledalo pomoc odborníka na duševní zdraví. To má důsledky pro lékaře samotné i pro péči o pacienty, klinický výzkum a vzdělávání budoucích lékařů. Je třeba provést další studie, nejlépe intervenční, týkající se vyhledávání pomoci mezi těmito lékaři v nouzi.
Více informací naleznete ZDE.