CÍL
Odhadnout prevalenci vnímaného stresu, vyhoření, deprese, úzkosti, únavy ze soucitu, spokojenosti ze soucitu, odolnosti a sebevražedných myšlenek mezi kanadskými veterináři a porovnat výsledky s výsledky u jiných populací.
VZOREK
1 403 veterinárních lékařů v celé Kanadě.
POSTUPY
Studie představovala průřezový online průzkum. Dotazník zahrnoval validované psychometrické nástroje pro měření vnímaného stresu, vyhoření, deprese, úzkosti, únavy ze soucitu a odolnosti, jakož i otázky týkající se sebevražedných myšlenek. Průměry a relativní podíly v kategoriích závažnosti byly porovnány mezi pohlavími i s normativními údaji pro obecnou populaci a výsledky pro veterinární lékaře ve Spojeném království.
VÝSLEDKY
Průzkum vyplnilo přibližně 10 % kanadských veterinárních lékařů (n = 1 403). Ve srovnání s obecnou populací měli účastníci průzkumu významně vyšší průměrné skóre v dílčích škálách vyhoření a únavy ze soucitu, úzkosti a deprese a významně nižší průměrné skóre odolnosti. Ve srovnání s muži měly ženy významně vyšší průměrné skóre u vnímaného stresu, emočního vyčerpání, vyhoření, sekundárního traumatického stresu, úzkosti a deprese a významně nižší průměrné skóre odolnosti. Účastníci měli také vyšší průměrné skóre úzkosti a deprese ve srovnání s výsledky pro veterinární lékaře ve Spojeném království. Dvanáctiměsíční prevalence sebevražedných myšlenek u účastníků činila 26,2 %, což bylo podstatně více než odhadovaná prevalence pro obecnou mezinárodní populaci (2,1 % až 10,0 %).
ZÁVĚRY A KLINICKÝ VÝZNAM
Výsledky ukázaly, že duševní zdraví kanadských veterinářů je ve srovnání s duševním zdravím běžné populace špatné. Tyto výsledky by měly sloužit jako výzva k opatřením pro nástroje a vzdělávací programy zaměřené na podporu duševního zdraví veterinárních lékařů v Kanadě, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována rozdílným potřebám obou pohlaví.
