V rámci průřezového výzkumu bylo dotazováno 78 veterinárních lékařek z Rakouska a Německa, které použily sebehodnotící test-baterii hodnotící dvacet různých stylů zvládání. Statistická analýza zahrnovala jednovýběrové t-testy a Cohenovo d jako souběžnou míru velikosti účinku. Výsledky ukázaly, že veterinární lékařky ve srovnání s normální populací významně častěji používají negativní styly zvládání stresu, např. ruminaci(t(74) = 6,733, p = < 0,001, d = 0,726) nebo eskapismus(t(72) = 2,173, p = 0,033, d = 0,281). Tato zjištění přispívají mimo jiné k systematické diagnostice, která je nezbytná pro vývoj a implementaci standardizovaných intervencí pro zvládání stresu v rámci veterinárního vzdělávání a výcviku, např. kurzů pro zlepšení komunikačních dovedností a zvládání stresu a pravidelné supervize nebo intervize (výměna zkušeností s kolegy z oboru). Vzhledem k existující stigmatizaci týkající se duševního zdraví by měly být veterinárním lékařům, kteří se již cítí ve stresu, poskytovány nízkobariérové poradenské služby. Více informací naleznete ZDE.
Tváří v tvář stresorům souvisejícím s prací
Feminizace a stres ve veterinární profesi: Systematický diagnostický přístup a související management
V rámci oboru veterinární medicína se změnilo rozložení pohlaví, protože většinu absolventů nyní tvoří ženy. Studie ukazují, že ženy veterinární lékařky představují zranitelnou skupinu z hlediska stresu a nemocí souvisejících se stresem. Cílem studie bylo identifikovat typické profily strategií zvládání stresu a objasnit, zda jsou veterináři dobře vybaveni pro zvládání profesních stresorů.
