Resources

Cílem Evropského výběrového šetření o zdraví (EHIS) je na harmonizovaném základě a s vysokou mírou srovnatelnosti mezi členskými státy měřit zdravotní stav (včetně zdravotního postižení), zdravotní determinanty (životní styl) občanů EU a využívání zdravotnických služeb a omezení v přístupu k nim. Šetření se obecně vztahuje na obyvatelstvo starší 15 let žijící v soukromých domácnostech na území daného státu. EHIS byl vypracován v letech 2003-2006. Skládá se ze čtyř modulů zaměřených na zdravotní stav, zdravotní determinanty, zdravotní péči a základní proměnné (sociodemografické charakteristiky obyvatelstva). Všechny ukazatele jsou vyjádřeny v procentech v rámci populace a statistiky jsou rozděleny podle věku a pohlaví a plánuje se použití jedné další dimenze, jako je úroveň dosaženého vzdělání, příjmová kvantilová skupina, stupeň urbanizace, země narození, země občanství, omezení aktivity.

Stres při práci spojený se zvířaty a únava ze soucitu jsou důležitými problémy, protože mohou mít negativní dopad na duševní pohodu zaměstnanců, produktivitu práce a morálku. Dopady těchto stavů jsou pozoruhodné a stále více si je uvědomují ti, kteří jsou zaměstnáni v profesích souvisejících se zvířaty.

Zjistit souvislost demografických faktorů, profesních faktorů a faktorů životního stylu s odolností a souvislost odolnosti s výsledky duševního zdraví u 1 130 veterinárních lékařů v klinické praxi v Kanadě.

Nejnovější trendy v oblasti měření blahobytu zvýšily vědecké standardy a přísnost přístupů k národním a mezinárodním srovnáním blahobytu. Jedním z hlavních témat je posun k vícerozměrným přístupům namísto spoléhání se na tradiční měřítka, jako jsou jednotlivá měřítka (např. štěstí, životní spokojenost) nebo ekonomické ukazatele (např. HDP).

Jeden z nejvlivnějších ukazatelů vícerozměrného blahobytu, index lepšího života, který OECD zavedla v roce 2011, obsahuje podrobný přehled sociálních, ekonomických a environmentálních výsledků různých zemí. Od jeho uvedení na trh bylo na základě těchto údajů navrženo příslušné množství empirických studií, avšak role, kterou hraje vzdálenost mezi společenskými prioritami a výkonností na úrovni jednotlivých zemí v indexu Better Life i ve vícerozměrném blahobytu, zůstává stále nedostatečně prozkoumána.

Zjištění obsažená v této zprávě vycházejí z údajů shromážděných v posledním průzkumu VetsSurvey a jsou doplněna o všechny relevantní údaje z předchozích let.

Tento článek předkládá důkazy o spolehlivosti a platnosti 14položkového nástroje, škály vnímaného stresu (Perceived Stress Scale, PSS), určeného k měření míry, do jaké jsou situace v životě člověka hodnoceny jako stresující, na třech vzorcích, dvou vysokoškolských studentů a jednom vzorku účastníků komunitního programu odvykání kouření.